Nejen FESTIVALOVÉ KRONIKY
Novinářka, spisovatelka a fotografka Wolftraud de Concini komentuje festivalové dění na česko-německém blogu Nejen FESTIVALOVÉ KRONIKY. Fejetony, fotografie a skici vyprávějí o festivalových tématech i přípravách. Vznikající také na cestách po okolí Blatna a informující o místních zajímavostech, historii a památkách.
Wolftraud de Concini se narodila roku 1940 v Trutnově, vyrostla v Německu a od roku 1964 žije v Itálii. V Čechách se proslavila především jako kronikářka Plzně 2015 – evropského města kultury. Její duchaplné reportáže z festivalového dění i zapomenutých vesniček českého pohraničí, stejně jako její šibalská očka a psík Zampa, který jí všude doprovází, se vryly do paměti jejích čtenářů. Její knihy Böhmen hin and zurück / Boemia andata e ritorno (2013) a Klaras Schuhe / Le scarpe di Klara (2018) byly přeloženy do češtiny (Čechy tam a zpátky, Klářiny boty). Čtěte více ...
Domov můj
28. 8. 2022
Kolik emocí... Včera odpoledne byl v Blatně koncert, který mě opravdu dojal: barokní hudba G. P. Telemanna, J. S. Bacha a G. F. Händela a soudobá hudba Ch. Zehndera v pozdně barokním kostele, který se postupně probouzí do nového lesku, hrálo smyčcové kvarteto barokních nástrojů – Miki Takahashi a Daila Dambrauska (housle), Andreas Torgersen (viola), Ilze Grudule (violoncello) s Alenou Hönigovou u cembala.
Emotivní hudba, emotivní interiér kostela sv. Michaela i emotivní příběh varhan, které se v příštích letech vrátí na své původní místo.
A za muzikanty – pro mě úchvatný zážitek – moje „andělské fotky", které se vynořily z polotmy a přenesly koncert s podtitulem „Andělské dialogy" do jiné, vyšší sféry, kterou obývá sv. Michael s dalšími anděly.
Tímto příspěvkem moje cesta po Květnovské hudební slavnosti 2022 končí. A v neděli dozní také poslední tóny festivalu.
Stephan Rath a jubilejní koncerty Batzdorfské dvorní kapely
26. 8. 2022
Per l'Orchestra di Dresda je titul koncertu, který je na programu festivalu v sobotu 27. srpna. I tento italský název koncertu vypovídá o tom, že se na přelomu 17. a 18. století na drážďanském dvoře „mluvilo“ italsky. Talentované děti ze Saska byly posílány na studia ke známým skladatelům do Itálie, italští učitelé zpěvu byli žádaní na saském dvoře a italská operní tradice se setkávala s nadšeným ohlasem v Drážďanech. Drážďanský dvorní orchestr byl navíc ve své době jedním z nejvýznamnějších orchestrů v Evropě.
Čtěte více... Stephan Rath a jubilejní koncerty Batzdorfské dvorní kapely
O Květnovských hudebních slavnostech, varhanách od sv. Michaela a tónu h
s Ivetou Houfovou Rabasovovou, starostkou Blatna
25. 8. 2022
To je kultura na mezinárodní úrovni: Já, která žiji v Itálii, adoptuji píšťalu z pozdně barokních varhan kostela sv. Michaela v severočeské obci Blatno, abych spolufinancovala jeden zajímavý projekt.
To je závěr mého rozhovoru se sympatickou energickou Ivetou Houfovou, která je osm let starostkou Blatna. Květnovské hudební slavnosti, třídenní festival za účasti špičkových mezinárodních hudebníků z České republiky, Německa a Švýcarska, se v tomto krušnohorském městečku (má cca 550 obyvatel) koná již počtvrté. A program je pestrý.
Čtěte více... O Květnovských hudebních slavnostech, varhanách od sv. Michaela a tónu h
STVOŘENÍ v Květnově
3. 8. 2022
Když jsem před mnoha a mnoha lety (teď je mi 82) zpívala ve školním sboru jedné severoněmecké střední školy, skladba „Die Himmel erzählen die Ehre Gottes" (Nebesa vypravují o Boží slávě) byla jedním z našich bravurních kousků. Tehdy by mě nenapadlo, že na tento sbor a Haydnovo oratorium po tak dlouhé době znovu narazím.
„Stvoření“ od Franze Josepha Haydna – to možná málokdo ví – má ke Květnovským hudebním slavnostem blízko.
Kesselberg-Ensemble a Christian Zehnder
15. 8. 2022
„Katlakalns“ je název jedné čtvrti v lotyšské metropoli Rize. Německy „Kesselberg“. Od roku 1753 až do své smrti zde žil německý skladatel, dvorní hudebník a varhaník Johann Gottfried Müthel (1728–1788), poslední žák tehdy již nevidomého Johanna Sebastiana Bacha.
Fénix
28. 6. 2022
Z Egypta do Krušných hor je to daleko. Bájný pták ale takovou cestu zvládne hravě: jde totiž o fénixe, který se letos stává symbolem festivalu Květnovské hudební slavnosti.
 |
Archanděl Michael a kostel v Blatně
8. 6. 2022
Od jihozápadního pobřeží Irska k pohoří Karmel v Izraeli prochází Evropou pomyslná přímka, podél které leží sedm významných míst křesťanství: Skellig Michael v Irsku, Saint Michael's Mount v Cornwallu v Anglii, Mont-Saint-Michel ve francouzské Normandii, klášter Sacra San Michele v severozápadní Itálii, bazilika San Michele v Monte Sant'Angelo v italské Apulii, katedrála svatého Michaela Archanděla na řeckém ostrově Symi a katedrála Stella Maris na hoře Karmel poblíž Haify. Tato raně středověká kultovní místa jsou od sebe vzdálená tisíce mil, ale všechna jsou zasvěcena archandělu Michaelovi. A podle tradice tato symbolická čára připomíná kopí, kterým svatý Michael nakonec uvrhl ďábla zpět do pekla.
 |
Klášter Sacra di San Michele v Piemontu v severní Itálii, který byl postaven na skále krátce před rokem 1000, je jedním z nejznámějších míst zasvěcených svatému Michalovi v Evropě. Italský spisovatel Umberto Eco ho učinil dějištěm svého románu z roku 1980 Ve jménu růže. |
Kristian Wegscheider a Schmidtovy varhany z Blatna
1. 6. 2022
Přenést kousek Čech do Saska apokračovat ve staleté kulturní výměně v česko-německém pohraničí: To bylo výslovné, spontánní přání Kristiana Wegscheidera, když mu v prosinci 2004 byly nabídnuty české varhany. Byly, jak podotýká, v „žalostném, zuboženém stavu", ale jemu – jako zkušenému varhanáři a restaurátorovi – byla hodnota a důležitost tohoto nástroje na první pohled zřejmá. A jeho odborné znalosti to potvrdily. Kvalita dřeva jednotlivých varhanních dílů byla dobrá, původní mechanické uspořádání bylo rozpoznatelné, pedálová klaviatura byla stále neporušená a manuály bylo snadné zrekonstruovat pomocí známých analogií. Jednalo se jednoznačně o staré české varhany – historický nástroj – jaké se vyráběly v Lokti (tehdy Elbogen) ve druhé polovině 18. století: s malým pozitivem a dvoudílným hlavním strojem.
Kristian Wegscheider, okouzlující osmašedesátiletý muž (náhodou se s ním setkávám doma v severní Itálii, na jeho cestě z Německa do Toskánska), poutavě vypráví se stále větším nadšením podivuhodný příběh varhan, které se na půli „cesty kolem světa“ mezi Českem a Německem, mezi Krušnými horami a Saskem, rozhodly vrátit zpět do Blatna. Možná svou cestu zakončí právě v roce 2024, tedy dvě stě čtyřicet let od jejich vzniku a téměř sedmdesát let od jejich „zmizení“. Nejprve je třeba dokončit obnovu pěkného barokního kostela svatého Michaela archanděla v Blatně. A pak bude vše připraveno na oslavu návratu ztracených varhan.
Číst dál: Kristian Wegscheider a Schmidtovy varhany z Blatna
Ztracené varhany z kostela svatého Michaela archanděla v Blatně se vracejí domů
16. 5. 2022
Bylo nebylo... Tak začínají všechny hezké příběhy. A většina z nich má šťastný konec. Jako ten náš. Doufejme.
Pro mě začal tento příběh před sedmi lety, kdy byla Plzeň roku 2015 Evropským hlavním městem kultury. Německé kulturní fórum východní Evropy / Deutsches Kulturforum östliches Europa mě vyslalo do západočeské metropole dělat kronikářku. K tématům mého blogu patřil i letní barokní festival s mnoha koncerty po celém regionu. Koncem července se v poutním kostele v Plané konala akce, jejíž protagonistkou byla Alena Hönigová – dramaturgyně hudebního festivalu Květnovské hudební slavnosti. Po několika skladbách na cembalo vystoupila na kůr, malá a štíhlá v tmavočervených hedvábných šatech (vidím to jako dnes), k mohutným dvoumanuálovým barokním varhanám.
S Alenou jsem od té doby v úzkém přátelském kontaktu. Tenkrát jsem ale netušila, že se s varhanami z Plané, byť nepřímo znovu setkám. A sice v Blatně, na hudebním festivalu letos v srpnu. Svět je zkrátka malý.
Zindelova stezka na Blatensku
23. 5. 2022
Osm kilometrů po cestách, které lemují tradiční kříže a sochy, boží muka, kaple, kostely a krásné hrázděné domy, ale i smrky, duby a staré lípy, které v Čechách odjakživa symbolizují domov, mír a pospolitost. Tedy v kostce Stezka Gustava Zindela, okružní turistická trasa, která začíná v Blatně a do Blatna se také vrací.
Obec Blatno tento projekt dokončila v roce 2021, nechala speciálními firmami nákladně zrestaurovat zchátralé sochy a poskládat rozpadlé kříže. Tato malebná krajina Krušných hor je totiž hodna pozornosti turistů a hostů a oprášit bylo třeba také jméno místního rodáka Gustava Zindela (1883–1959), aby snad neupadlo v zapomnění.
Blogy Počet článků: 10
