Květnovské hudební slavnosti 2026
v kostele Navštívení Panny Marie v Květnově
obec Blatno, okres Chomutov (mapa zde, více o kostele v Květnově zde)
Sedmý ročník festivalu KVĚTNOVSKÉ HUDEBNÍ SLAVNOSTI se uskuteční tradičně o posledním prodlouženém srpnovém víkendu za účasti českých a zahraničních umělců specializujících se na dobové nástroje a historickou interpretaci. Skvělá zpráva je, že v květnu byl opraven kůr a v létě bude probíhat oprava interiéru blatenského kostela, takže se návrat svatomichalských varhan přiblížil již na dosah ruky.
Všechny letošní koncerty se tedy odehrají v květnovském kostele a budou vyprávět PŘÍBĚH CRESCENDA. Třebaže je tento efekt součástí hudby od pradávna, v druhé polovině 18. století se stal prostředkem, jak vyjádřit určitý afekt. Bývá spojován především s Janem Václavem Stamitzem (1717–1757), pod jehož vedením dokázal mannheimský orchestr dokonale technicky provést prudké i pozvolné přechody z pianissima do fortissima. Jeho kompoziční styl fascinoval nejen publikum, ale stal se inspirací pro celou skladatelskou generaci a ovlivnil nadcházející epochu.
Extrémním využitím dynamiky pro dramatické momenty v opeře šokoval své římské obecenstvo ale už Niccoló Jommelli (1717–1774) o něco dříve. „Vypráví se, že [tento efekt] použil poprvé Jommelli v Římě“, líčí Johann Friedrich Reichardt. „Posluchači spolu s crescendem mimoděk povstali ze svých sedadel a až když se hudba začala opět ztišovat, uvědomili se, že zapomněli dýchat. Já sám jsem to zakusil sám na sobě v Mannheimu.“ Ať už Stamitze inspirovaly Jommelliho operní předehry, jak se domnívá Charles Burney, nebo zkrátka tento kompoziční proud „visel ve vzduchu“, protože s podobným užitím experimentoval nejspíš nezávisle na nich i Johann Adolph Hasse (1699–1783) a daleko dříve se jím proslavil například Corelli, stalo se normou, že dokonalé přechody mezi pp a ff dokáže zrealizovat nejen sólista, ale celý orchestr.
Právě s JOMMELLIHO KANTÁTAMI A MOTETY zahájí festival v pátek v sedm hodin úžasná francouzská sopranistka původem z Argentiny Barbara Kusa. Doprovodí ji festivaloví hudebníci, které už znáte. Návštěvníci se tak mohou těšit na zahájení již tradiční soutěže o nejlepší regionální koláč.
Veskrze dynamický příběh DONA QUIJOTA představí v sobotu také Batzdorfer Hofkapelle. V odpoledním poetickém programu o třetí pro děti nechá dynamické efekty působit přímo skrze smutného rytíře a jeho Dulcineu. Večerní verze koncertu od pěti hodin pak nechá zakusit blahodárný vliv crescenda i decrescenda v hudbě G. P. Telemanna, H. Purcella, Fr. Contiho nebo G. A. Ristoriho a poco e poco vtáhne posluchače do snového světa Miguela de Cervantese, jehož román inspiruje umělce, spisovatele, filmaře a hudebníky již více než čtyři sta let.
S mannheimský dvorem byl osobně i hudebně úzce propojen dvůr v Zweibrücken (Deux-Ponts). Vévoda z Falc-Zweibrückenu Chirstian IV. byl častým hostem v Mannheimu a z obou kapel si vypůjčoval hudebníky pro svou rezidenci v Paříži a pro své návštěvy ve Versailles. Kapela v Zweibrücken se stala útočištěm řady hudebníků českého původu a v některým případech jim otevřela dveře do vytoužené Paříže. Mezi zweibrückenské hudebníky patřili i četní členové rodiny Lachnithů nebo violoncellista Wenzel Schindelar. Instrumentálními koncerty STAMITZE A LACHNITHA festival v neděli ve tři hodiny zakončí violista Andreas Torgersen, cellista Libor Mašek a cembalistka Alena Hönigová. Doprovodí je opět hudebníci, které znáte již z minulého festivalu.
Festival tak vedle příběhu crescenda bude vyprávět o osudech nadaných hudebníků českého původu, jejichž hudbu vůbec neznáme, a propojí je s hudbou jejich slavných krajanů, k nimž byla historie milosrdnější.
Od května bude festivalové přípravy opět provázet blog EX LIBRIS VÍTA ŠEBESTIÁNA VAVŘINECKÉHO, nahlížející do rodinného archivu tohoto měšťana. Nalezneme v něm dopisy, památníky i záznamy z deníků nejen jeho, ale i členů jeho rodiny, přátel a služebnictva. Uhodnete, které z těchto dopisů jsou pravé a které snad jen umně napodobil současný autor, který vám chtěl přiblížit detaily ze života skladatelů letošního festivalu?
Na návštěvníky bude také čekat stylový blatenský stánek sladkých delikates a oblíbené řízečky a saláty paní Jermilovové z jirkovské farnosti. Stejně jako v minulých letech plánujeme online živé přenosy ze všech festivalových představení.
