BATZDORFSKÁ JUBILEA

Georg Friedrich Händel (1685 - 1759)
Předehra k opeře Il Pastor fido HWV 8a v drážďanské úpravě
Ouvertüre - Largo - Adagio - Allegro - Air - Allegro

Georg Philpp Telemann (1681 - 1767)
>Houslový koncert B dur TWV 51:B1
Per il Sig. Pisendel da me G. P. Telemann, 14. Sept. 1719"
Largo - Vivace - Adagio - Allegro

Johann David Heinichen (1683 - 1729)
Koncert g moll S237 pro hoboj, smyčce a basso continuo
Allegro - Pizzicato - Vivace

přestávka

Francesco Veracini (1690–1768)
Předehra č. 5 B dur
Largo/Allegro - Menuett - Gigue - Rigaudon

Georg Friedrich Händel
Sonáta D dur HWV 392 (Drážďanská sonáta)
Andante - Allegro - Adagio - Allegro

Jan Dismas Zelenka (1679-1745)
Hipocondrie a 7 concertanti ZWV 187
(Grave) - Allegro - Lentement

SLOVO K PROGRAMU
V první čtvrtině 18. století vstupuje saské kurfiřtství do „zlatého věku“. Nejpozději poté, co rozhádaná polská šlechta zvolila v červnu 1697 svým novým králem Augusta Silného, ausgerechnet cizáka ze Saska, se království stalo skutečným globálním hráčem v evropské hře o moc.
Zatímco se území rozšiřuje na východ, všechny antény drážďanských kulturních kanálů směřují na jih. Již v roce 1695 k Labi přináší princ kurfiřt prvky benátského karnevalu a brzy poté přichází v Drážďanech do módy commedia dell’arte. Velkolepé budovy v italském stylu, postavené v tomto období, vytvoří panoráma města, kterému se po mnoho generací bude přezdívat „německá Florencie“ .
V prvních dvou desetiletích 18. století přichází do Drážďan spolu s italskými hudebníky také italská hudba a postupně se stává nejoblíbenějším italským dovozním zbožím a podněcuje vysoce úspěšné italsko-saské kulturní podnikání. Při tom všem není divu, že se i drážďanský dvorní orchestr stává jedním z nejrespektovanějších evropských souborů své doby. Až na druhý pohled je ale zřejmé, že zde nešlo jen o souznění tehdejších nejslavnějších hudebníků, ale také o nebývalé panoptikum nepředvídatelných podivínů, kterým kurfiřt musel čelit, kdykoli svému dvorního orchestru dopřál sluchu.

Scéna a hlavní protagonisté:
1. Georg Friedrich Händel nekorunovaný vládce evropského operního nebe. Batzdorfská dvorní kapela, infikována 250 let starým virem händelovského nadšení drážďanského dvora, zahraje Pisendelovy (viz č. 2) výživné transkripce Händelovy hudby, která každopádně ani předtím nebyla zrovna prázdná.
2. Johann Georg Pisendel: Houslista, který strávil celý rok na náklady kurfiřta s Antoniem Vivaldim v Benátkách a později se stal prvním velkým obhájcem jeho vznešeného houslového stylu v Německu.
3. Georg Philipp Telemann v sobě nezapřel důvtipného obchodníka, když svůj houslový koncert věnoval drážďanskému „ďábelskému houslistovi“ (viz č. 4). „Per il Signor Pisendel da me G.P.Telemann, 14. Sept. 1719". Jeho úmysly nebyly zcela nezištné, když si takto (byť neúspěšně) dělal zálusk na vytoužený titul královského drážďanského dvorního skladatele.
4. Johann David Heinichen: Zapálený fanatik, který od stolu, v debatách (viz č. 5) i na nástroji důkladně prostudoval italskou teorii generálbasu a své německé kolegy děsil vlastnoručně napsanou učebnicí plnohlasých akordů a rafinovaných disonancí (občas je děsí dodnes).
5. Francesco Maria Veracini: Italský excentrik, který ve skvělé formě běhal po Drážďanech, dokud při sporu s kolegou Johannem Davidem Heinichenem (viz č. 4) ve vzteku nevyskočil z okna ve druhém patře, aby pak už nemohl chodit.
6. Jan Dismas Zelenka český rodák, excentrický skladatel a kontrabasista ve dvorním orchestru. Proslul díly, která mu kvůli (nebo díky) jeho odmítání mainstreamu, zajistila věčnou dvojku na žebříčku katolických církevních skladatelů, nejprve hned za Heinichenem (viz č. 4) a později za Hassem.

Repertoár Drážďánské dvorní kapely se stal jedním z hlavních elementů, definujících identitu Batzdorfské dvorní kapely, a to již na jejich zakládacím koncertě o Velikonocích toku 1992. Drážďanské opery, intermezza, oratoria, chrámová hudba, světské kantáty, orchestrální díla a komorní hudba 17. a 18. století tvoří jádro jejich práce, ke kterému se již po desetiletí stále znovu vracejí. I program jubilejního koncertu zrcadlí jejich zálibu a propojení s drážďanskými dvorními hudebníky zlatého věku.

Stephan Rath