Mladý šlechtic z Medana přišel o majetek, šlechtickou hodnost i o čest. Ze své situace vidí jediné východisko – dát se k loupežníkům a pomstít sebe i svého chřadnoucího otce, který byl odsouzen ke ztrátě majetku a vyhnanství. Podle Riccarda (jak si tento šlechtic mezi loupežníky nechá říkat) byl tento proces nespravedlivý. Terčem jeho pomsty je onen soudce - šlechtic Fernando z Janova. Riccardo ho chce zasáhnout na nejcitlivějším místě a unese jeho ženu Isabellu.

Fernando, který je na cestách, se po zprávě o únosu své ženy vrací okamžitě zpět a se svým sluhou Brunem se ji vydává hledat. Fernando je rozhodnut riskovat cokoliv, aby ji našel, Bruno naopak pokládá celé počínání za nebezpečné a bláznivé a jeho hlavní starostí je zachránit si vlastní krk.

Mezitím Riccardo, který Isabellu drží na loupežnickém hradě, shledává naplnění svých výhružek ohledně Isabelly stále těžší, protože se do ní zamiluje. Snaží se jí získat všemi způsoby, dokonce i výhružkami, že pokud nebude jeho, zabije jejího chotě. Isabella zase váhá, jestli je lepší zachránit vlastní čest nebo život svého milovaného muže.

Fernandovi a Brunovi pomůže v jejich hledání tajemná socha, která je pohnuta odvahou a odhodlaností Fernanda – prozradí jim, kde je Isabella ukryta a Fernando tajně vstupuje do loupežnického hradu. Nakonec v sobě nalezne nečekanou odvahu i Bruno. Po bloudění podzemními chodbami jsou oba chyceni loupežníky a uvrhnuti do zámecké kobky, kde se nakonec všichni shledávají. Janovské vojsko, které bylo svému pánovi již delší dobu v patách, přichází právě včas a zatýká Riccarda šíleného žárlivostí i touhou po pomstě. Všichni oslavují šťastný konec a přestálá nebezpečí.

Charakter opery

Tento námět zpracovaný těsně po roku 1800 i vtipné dialogy ukazují na parodii tehdejší italské opery. Atmosféra plná tajemna (hrad, o kterém se šušká, že tam sídlí sám ďábel, hledání v křivolakém terénu i temné podzemní chodby) zase na harmonie raného romantismu.
Komické prvky se střídají s lyrickými i dramatickými momenty. Čtyři základní charaktery (dramatický bas Riccardo, lyrický tenor Fernando, dramatický i lyrický soprán Isabelly a komická postava basisty Bruna) zde skýtají celé spektrum hudebních nálad, které se střídají v rychlém sledu a zatahují diváka v této hodinové podívané neustále do nových dějových zvratů.